Zase se to stalo! Začal jsem včera s grafikou, pln elánu. A víte jak to dopadlo?
Po 2 hodinách snažení je můj poslední vizuál nudný až k uzoufání! Kompozice nevyvolávajá žádnou emoci. Jak jsem se do toho dostal? Co by s tím šlo dělat?!?
Petr, architekt
Díky za popis téhle peripetie
Vypadá to jako ryzí záhada. Grafika nemá švih, nemá charisma a i vám (jako autoru designu) se z toho chce spát.
Takže máme grafický problém
ospalý a nevýrazný plakát
ačkoliv dílčí jednotlivosti na ploše jsou FAJN, přesto to chce grafické oživení!
Ale jak?
Krátká odbočka k umělecké fotografii
Mám na vás cvičnou otázku:
Co mají společného všechny následující fotografie. (tedy kromě toho, že jsou černobílé? :)
Pokud jste řekli něco ve smyslu:
je tam jiskřivý vztah mezi plochama
je tam vždy velmi pečlivě zvolen dynamický poměr hmot
je tam jakési zápolení velké plochy s malým křehkým detailem
je tam souboj mezi tmavými a světlými místy.
Když to funguje v umělecké fotografií, tak proč by to nefungovalo v grafickém designu?
Co je obvyklou příčinou nudné a ospalé grafiky?
Nebudu to zbytečně natahovat – velmi často chybí dostatečné napětí a kontrast mezi dvěma hlavními prvky plakátu. Mohou to být například dva textové nápisy. Jsou velikostí příliš podobné. Jindy to jsou dva hlavní tvary, taktéž příliš podobné. Takže nikomu nemůže být jasné, kdo je tady kapitán plochy! Co je hlavní titulek! Chybí třesk, chybí napnelismus mezi dvěma prvky.
Chcete jednoduché schéma?
Jaké je řešení šikovného grafika?
vyhledá dvě podobné entity plakátu
zesílí kontrast mezi nimi
a tím pěkně vytvoří napětí uvnitř grafiky a ještě to víc našponuje.
Kontrast, to funguje i v grotesce!
Vzpomínáte na komediální duo Laurel a Hardy? Jeden z pilířů jejich humoru bylo právě napětí v tělesné konstituci obou komiků.
A teď už jedna grafická ukázka
Proč tenhle jednoduchý plakát funguje?
Osobně si myslím, že to je ze tří důvodů:
Rytmus a střídání velkých/menších ploch.
Je zde výrazné barevné napětí: černá vs. syté barvy .
Rovněž zde panuje jasná HIERARCHIE TEXTŮ. Je tu výrazně diferenciována škála velikostí textů – čtenář se krásně orientuje v ploše – je hned jasné, co je primární text, co je sekundární a tak dále ....
Celá fůra kontrastů
V grafické říši existuje celá fůra kontrastů, podívejte, co jich je:
Kontrast barevný
Kontrast velikostí – mezi hlavním titulkem a drobnou typografií
Kontrast v zaostření – napětí mezi ostrou hranou a blur efektem
Kontrast 3D vs. plochá typografie
Ať žije grafický antagoismus!
A teď čistě pro odlehčení připojuji dvě videa o krásném vokálním kontrastu. Hrdelní zpěv versus sopránový kontratenor.
Závěr
Přátelé, kdykoliv budete mít před sebou poněkud nudnou grafiku, položte si kontrolní otázku:
"KONTRAST, chlapče! Nechybí ti tam třesk hlavních ploch?"
S pozdravem Michal Žižka
Comments