Příhoda s písmem

 

 V momentě, kdy jsem měl vysázenou již polovinu! prvního zpěvníku, tak jsem si znovu pustil nahrávky několika původních indiánských písní.

A najednou to spolu přestalo fungovat – tvar a zvuk nešly dohromady! Respektive původně zvolené písmo nefungovalo.

Pozorný poslech písní mne přivedl k radikální změně uvažování nad typografií - ony indiánské spirituální zpěvy jsou plné měkkých vokálních samohlásek. Ucho tam akusticky nenarazí na žádnou tvrdou hranu --> a já naznal, že to musím graficky "překopat", tedy změnit písmo. Tvrdý font "FiraSans" musel jít pryč!

 

A teď bylo potřeba najít písmo, které bude ladit s fonetickým charakterem písní. To písmo muselo navíc obsahovat i speciální znaky lakotské transkripce. 

Našel jsem jej - krásné zaoblené písmo s tajemným názvem Krub.